MENU

O obci

Obec Hlohovčice se rozkládá 5 km od města Staňkov a 5 km severně od Kolovče v nadmořské výšce 418 m na katastrální rozloze 330 ha.

Příslušnost k úřadům

Matrika obce: Staňkov
Finanční úřad: Horšovský Týn
Živnostenský úřad: Horšovský Týn, Staňkov
Stavební úřad: Staňkov

Historický vývoj, charakter osídlení

Hlohovčice (lid. Lohovčice, do Lohovčic)

Jméno Hlohovčice – ves lidí Hlohovcových. Příjmení Hlohovec je tu odvozeno z míst. Jm. Hlohovice

Jméno obce se v jednotlivých letech psalo takto

  • 1381 in villa Hlohowczicz...proslam. in Pilzman, AČ 31/167/14
  • 1390 Jan produxit servitores villarum Hlohowicz et Hlohowczicz, t. 184
  • 1397 Jessconi Hlohoweczoni de Hlohowicz, AČ 31/180
  • 1545 (1521) Kamenitze, důr p.i s siedlem – w Lisstianech – ves Lohowcžiczych pustou – s vesnicemi Kamenicze, Cžerma a Lohowcžicze řečenými, DZ. 392 B 3
  • 1839 Lohowtschitz (Lohowčice), Sommer VII, 182

První známé osídlení kraje spadá do prehistorické, jak dokazují nálezy mohyl v blízkosti Strýčkovic a Hájku u Srbic. Zalidnění kraje je doloženo i v mladší době bronzové, pak i železné kolem roku 1000 př. Kristem. Oblast spadala do Chodského území a kolem šla tzv. Zemská stezka s opěrnými body Holec, Hájek, směrem na Holý vrch a Všerubský průsmyk.

Obec je poprvé zmiňována od roku 1381. Byla založena na území, které náleželo k nedalekému Hrádku zvanému též Lacembok. Po zániku Hrádku připadla k tvrzi v Horní Kamenici, která patřila v první polovině 17. století Karlu Šlovickému ze Šlovic a panu Janu Heřmanovi z Bubna, který dle pověsti proslul špatným zacházením s poddanými. Statky nebyly po Bílé hoře konfiskovány. V tomto období je dle Berní ruly (1654) v obci uváděno 8 sedláků, 4 chalupníci a jeden zahradník, kteří osívali 360 strychů rolí, z toho 89 strychů na zimu, 73 strychů na jaro.Tři hospodářství byla pustá. V obci byla i hospoda. V 18. století bylo v obci 17 hospodářů, uváděn je také kovář. Bohoslužby se konaly ve filiálním kostele sv. Jiljí, a to pouze česky. V první polovině 19. století byla ve středu obce postavena klasicistní kaple. Až do roku 1966 byla obec spravována místní samosprávou, pak byla připojena k MNV v Srbicích. V roce 1990 se opět osamostatnila.

Historické jádro obce tvoří protáhlá náves, která vznikla mírným rozšířením procházející komunikace,lemovaná většími i menšími usedlostmi, s přízemní i polopatrovou zástavbou většinou ve štítové orientaci. V centru stojí zděná kaple. Další rozvoj probíhal jako zástavba krátkých kolmých bočních ulic.

V obci nejsou evidovány nemovité kulturní památky
za pozornost stojí

  • zděná klasicistní kaple s valbovou střechou z 1. poloviny 19. století
  • obytný dům s polopatrem č.p.16 s barokně zvlněným, bohatě dekorovaným průčelím, z roku 1911
  • statky č.p. 11, 14, a 17 s branami s překladem